Květen 2011

Psychicky labilní? Možná trochu.. (víc)

27. května 2011 v 12:57 | Simulína =o* |  ♥Stalo se♥
♥ Někdy si říkám, že asi nebudu tak úplně normální.. Všechno mě hrozně rychle rozhodí a nedokážu se hodit do klidu, i když bych si to v tu chvíli přála ze všeho nejvíc. Jako příklad uvedu opět mého instruktora v autoškole. V životě jsem nenarazila na většího (s prominutím) debila. Ten blb na mě začal ve 40ti kilometrové rychlosti řvát, že jezdím jako šílenec, že tohle ať si zkouším až budu jezdit sama, že on kvůli mě nepůjde do kriminálu, když někoho srazim. Když jsem ho upozornila na to, že jedu 40, výsledek byl takový, že zrudnul, jak semafor a začal řvát snad ještě víc, jestli jako vim, jakou brzdnou dráhu má 40ti kilometrová rychlost, že jsem asi tak hrozně zkušenej řidič, že mu můžu odporovat, že jsme všechny ženský chytrý jak rádia a že by radši učil 20 chlapů než jednu ženskou. Normální člověk by podle mého zůstal v klidu, nechal ho, ať se vyječí, nějak ho umlčel, nebo by při nejbližší krajnici zastavil a vystoupil, ale já NE! Já jsem se rozbrečela jak malá holka, přes slzy jsem neviděla na cestu, natož jestli jsem na hlavní, nebo na vedlejší.. Takže to bylo čím dál tím horší. S jistotou můžu říct, že tohle byla nejhroší jízda v mém životě!!
♥ Další věc je, že se hrozně moc stresuju i kvůli naprosto nedůležitým testům z (pro mě) naprosto nepotřebných předmětů, protože mi to kazí průměr na vyzsvědčení. Nikoho nezajímá, jaký máte průměr na vyzsvědčení na střední. Nikoho dokonce nezajímá ani to, jaké známky jsou na tom maturitním, důležité je hlavně to, že jí máte.. Jsem naštvaná sama na sebe, že nejsem schopná se hodit do klidu, něja proplout a věnovat se tomu, co mě zajímá a co mi k něčemu bude.
♥ Nevím, čím to je, ale prostě nikdy nejsem sama sobě dost dobrá, ať už se jedná o vzhled, sportovní výkony, znalosti, manuální dovednosti..všechno je prostě špatně a šlo by to líp. Ale proč? Chci se mít ráda taková, jaká jsem, ale nemůžu se zbavit posedlosti hnát se za dokonalostí. Možná je to jen touha být v něčem fakt dobrá.. Třeba jednou něco takového najdu.. a spolu s tím i klid v duši =)


Simulína zemědělcem, aneb další víkend strávený na chmelnici

23. května 2011 v 17:24 | Simulína =o* |  ♥Stalo se♥
Tak jsem opět tu s nejnovějším děním. Jak už nadpis napovídá, další víkend jsem mořila tělo na nekonečných řádcích "ročochmelnice" s tím rozdílem, že jsem tentokrát pracovala prakticky zadarmo, jelikož moji drazí spolupracovníci si na kvalitu zrovna nepotrpěli, takže nám s největší pravděpodobností strhnou 20% z platu. No není to nádhera?! Dalším faktorem bylo, že nás vedoucí brigády a zároveň zástupce ředitele odmítl vzít na další chmelnici, takže jsme už v půl druhé seděli v autobusu. Za normálních okolností se odjíždí zhruba o dvě hodiny později, takže tím se opět zkrouhnul čas, za který jsem mohla vydělat ještě pár stováčků. Jediný klad na tom byl, že nevím, jak bych vypadala po dalších dvou hodinách na chmelnici, když jsem si i za tu dobu, co jsem na ní strávila odnesla 12 modřin, spálený krk, uši a další ozářené části, 4 štípance od ovádů, které teď nádherně dominují mému obličeji jako obří červené žárovky a jako třešničku na dortu plné právo na invalidní důchod =D teď už ta bolest celkem polevuje, ale ještě včera jsem si připadala jako hypochonrd, jelikož jsem neměla zdání o tom, co mě bolí víc, jestli kolena, záda, či snad ruce?
No každopádně moje stížnosti opadnou hned jak budu v ruce držet obálku s kýženou výplatou. Tak mi držte palce ať to moje snažení má cenu alespoň nějaké té tisícovky =)


Je těžké býti řidičem

15. května 2011 v 8:42 | Simulína =o* |  ♥Stalo se♥
♥ Není to jenom tak, prostě sednout do auta a vyjet. Alespoň ne ze začátku. Už jsem si to párkrát vyzkoušela a začínám mít obavu, že se řidičem asi nikdy nestanu. Ovšem vklad 8100 kč, mě pořád nějak nutí znovu a znovu usedat za volant a trávit nekonečné hodiny nad zákonem 361/2000 Sb. se senilním instruktorem, který všechno opakuje třikrát, ale opakování je přeci matka moudrosti, že? Ani s mým instruktorem v autě to nevypadá valně. Připadá mi, že pro nedostatek zájemců o tuto práci zaměstnávají senilní důchodce. Kdo by se tomu divil, málokdo by dobrovolně každý den usedal za volant se zvýšenou pravděpodobností dopravní nehody.
♥ Když pominu vlastní chyby (jako například, když se mi na jedné křižovatce povedlo 3x znovu startovat) můj milý dědoušek si pro mě připravuje nelehké zkoušky. Když už neodvážím jeho manželku z práce, či vnuka do školy, tak vedle mě v uzavřeném prostoru konzumuje karbanátky a jiné velmi zapáchající pochutiny. Jindy si na mě vymýšlí zkoušky typu- "Vjedeme na kruhový objezd a pak vyjedeme čtvrtým výjezdem." Problém ovšem nastal, když jsem napočítala pouze tři výjezdy a milý pan instruktor mi strhnul volant do toho třetího dřív než jsem stačila zareagovat, co se vůbec děje. Tak se stalo, že mi auto chcíplo uprostřed kruháku, všichni vesele troubili jak o život a já se za boha nemohla přemluvit k použití zpátečky. Nakonec jsem se s vypětím všech sil dostala ven a během 10ti minut se spustil liják, že stěrače nestíhaly rozhánět porudy vody a díky prudké změně teploty se mi nádherně zamlžilo sklo, takže jsem viděla pěkný kulový a dobrých 8 minut jsem jela téměř po slepu. Za tu dobu jsem stačila projet 2 přechody a jaksi minout zastavovací čáru před semaforem, která byla schovaná pod 5ti centimetry vody. Věřte, že tahle jízda pro mě byla jako křest ohněm.
♥ No mám před sebou ještě 8 jízd, tak mi držte palce, ať už je to jen čím dál tím lepší. Na oplátku dám vědět, jestli jsem se stala šťastným držitelem řidičského oprávnění =).


Rekapitulace

14. května 2011 v 23:51 | Simulína =o* |  ♥Stalo se♥
Kaju se. Nenapsala jsem žádný článek, takovou dobu, že se budu moc divit, jestli si tenhle někdo z vás přečte. Neměla jsem na psaní ani pomyšlení, jelikož všechen můj volný čas prakticky zmizel. Nabrala jsem si toho až moc (jak je mým přiblblým zvykem). Tak tedy.. pokusím se tak trochu zrekapitulovat dění posledních pár měsíců, které jsem vás zanedbávala a budu doufat, že jste na mě úplně nezanevřeli a pokusím se o comeback do blogového ráje.
♥ Můj (teď už téměř čtyřměsíční) vztah nějakým zázrakem stále drží a není sebemenší náznak, že by tomu po dalších pár měsíců mělo být jinak. (To je další z mých přiblblých zvyků- žádný vztah se nedožije pátého měsíce.) Tak držte palce, ať je to zrovna ten, který tu smůlu prolomí.
♥ Se školou neustále bojuji. Nekončící haldy testů se na mě valí ze všech stran a já jako vždy nechávám vše na poslední chvíli, protože jsem příliš zaměstnaná bodem 1.
♥ Začala jsem chodit do autoškoly. Jak vás jistě napadne, je to činnost neslučitelná s bodem 1 a 2. Když netrávím čas s přítelem, sedím nad učením a když zrovna nedělám ani jedno z toho, tak buď sedím v autě (s patřčnou křečovitostí), nebo nad testovými otázkami a změtí nepřehladných dopravních situací.
♥ Slinivka se uklidnila, asi si vzala dovolenou, protože nijak nepociťuji její přítomnost v mém těle, i když nejsem příliš poslušný pacient a čas od času si dopřeju nějakou zakázanou něřest.
♥ Ohledně mé kariéry mám jasno- rukama se jen těžko uživím. Ne, že bych nebyla pracant, ale všechny poslední víkendy strávené v Ročově na chmelové brigádě mě z myšlenky na manuální práci naprosto vyléčily. Navzdory mému odporu k jakékoli další tělesné námaze, je moje prásátko zase o pár deka těžší a to ve mě probouzí skryté skrblíkovské pudy, že by mohlo být ještě těžší, takže nastává prudké sebezapření a další víkend strávený s kamarádem "píchákem".

To bude ve zkratce asi vše. Postupně trochu rozvedu jednotlivé body. Snad na to bude čas, co nejdřív. Netrpělivě budu čekat na každý nový komentář.

Simulína =o*